|
|
Porovnávání zvukových nahrávek za pomoci parametrů popisující barvu zvuku
Miklánek, Štěpán ; Schimmel, Jiří (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá výzkumem parametrů popisující nahrávky na základě barvy zvuku. Nejprve je popsán historický vývoj a novodobý přístup v oblasti Music Information Retrieval (MIR), poté je popsán postup při zpracovávání hudebního signálu a daná problematika je nastíněna jak z pohledu hudební teorie, tak z pohledu číslicového zpracování signálu. Následuje popis předzpracování signálu, tato část je důležitá z hlediska parametrizace hudebního signálu. V kapitole parametrizace jsou shrnuty poznatky o parametrech, které jsou běžně využívány při získávání informací z nahrávek, přičemž je kladen důraz zejména na parametry týkající se barvy zvuku. Je také představena databáze nahrávek k analýze a návrh vyhodnocovacího systému, který bude nahrávky analyzovat. Nakonec je představena individuální analýza parametrů, kterými jsou popisovány nahrávky na základě barvy zvuku.
|
|
|
Nástroj pro simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby
Švejcar, Michael ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření programu umožňujícího simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby a plynulého přepínání mezi nimi. K těmto účelům byl použit App Designer v prostředí MATLAB, jenž je určen k vývoji aplikací s grafickým uživatelským rozhraním. Pro vývoj aplikace bylo klíčové zejména použití dostupných toolboxů spolu s algoritmy pro výpočet víceúrovňového dynamického borcení časové osy. Výsledný přehrávač IntSwitcher umožňuje uživateli načíst dvě nahrávky interpretací jedné skladby. Ze vstupních souborů jsou nejprve vypočteny chromagramy, které jednotlivé nahrávky charakterizují z hlediska tónového vývoje v čase. Následně je na chromagramy aplikována metoda víceúrovňového dynamického borcení časové osy, jejímž výstupem je optimální cesta. Jedná se o matici, ve které jsou k sobě přiřazeny hudebně korespondující vzorky načtených audio souborů s rozlišením 50 ms. Dle této závislosti je během přehrávání určována korespondující časová pozice aktuálně neaktivní stopy, společně s pozicí jejího posuvníku. V případě přepnutí přehrávané nahrávky tedy začne druhá stopa hrát ve stejné části skladby, i pokud se tato část nachází v rozdílných časech jednotlivých nahrávek. Výsledná aplikace se jeví jako užitečný nástroj ke studování rozdílů mezi různými interpretacemi stejného hudebního díla.
|
|
|
Rozpoznávání hudební nálady a emocí za pomoci technik Music Information Retrieval
Smělý, Pavel ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá oblastí Music Information Retrieval, přesněji její podoblastí zaměřující se na rozpoznávání hudebních emocí s názvem Music Emotion Recognition. Počáteční kapitoly práce se věnují obecnému přehledu a definici MER, kategorizaci jednotlivých metod a nabízejí tak komplexní pohled na tuto vědní disciplínu. Práce se dále zabývá výběrem a popisem vhodných parametrů pro rozpoznávání emocí, k čemuž využívá nástroje openSMILE a MIRtoolbox. K získání databáze nahrávek a jejich subjektivních emočních popisů byla použita volně dostupná databáze DEAM. Praktická část práce se již plně zabývá návrhem statického dimenzionálního regresního vyhodnocovacího systému pro číselnou predikci hudebních emocí u hudebních nahrávek, přesněji jejich polohy v AV emočním prostoru. Práce publikuje a komentuje přehled dosažených výsledků jak pro individuální analýzu významnosti jednotlivých parametrů pro úspěšnost predikce, tak celkové analýzy úspěšnosti predikce navrženého modelu.
|
|
|
Vyhledávání v hudebních signálech
Skála, František ; Szőke, Igor (oponent) ; Černocký, Jan (vedoucí práce)
Tato práce obsahuje přehled metod používaných v oblasti získávání informací z hudby, zejména pro účely vyhledávání hudebních nahrávek. Představeno je několik již existujících služeb, které se vyhledáváním a identifikací nahrávek zabývají, a jsou popsány jejich metody pro identifikaci nahrávky. Práce se dále zabývá možnými úpravami těchto postupů pro vyhledávání cover verzí písniček a pro možnost hledání na základě hlasem zadávaných vzorků.
|
|
|
Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu
Laborová, Anna ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Rozdílné interpretace stejné skladby se mohou mezi sebou zásadně lišit. Nejen skladatel a noty definují posluchačův hudební zážitek, ale i charakteristická interpretace je integrální částí hudebního díla. Pro objektivní analýzu interpretačního výkonu jsou parametry rozděleny do čtyř tříd – z hlediska času (tempa), hlasitosti (dynamiky), témbru a výšky tónu. Každý parametr nebo jejich kombinace může ovlivnit výsledný unikátní charakter interpretace. Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu je jedno z komplikovaných témat stojící na pomezí oblastí analýzy interpretačního výkonu a získávání informací z hudby. Předložená práce shrnuje poznatky a metody z obou oblastí. Pro výzkum byla vytvořena databáze, která obsahuje 31 nahrávek jedinečných interpretací 2. věty Lento Smyčcového kvartetu č. 12 F dur (1893) českého romantického skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904).
|
|
|
Určování období vzniku interpretace za pomoci metod parametrizace hudebního signálu
Král, Vítězslav ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnout dosavadní poznatky z oblasti srovnávání zvukových nahrávek a implementovat vyhodnocovací systém pro určení období vzniku za pomoci metod parametrizace hudebního signálu. V první části této práce jsou popsány reprezentace, jakých hudba může nabývat. Dále je uveden průřez parametrů, které mohou být z hudebních nahrávek extrahovány a poskytují informaci o dynamice, tempu, barvě či časovém vývoji hudební nahrávky. V části druhé je popsán vyhodnocovací systém a jeho jednotlivé dílčí bloky. Vstupními daty pro tento vyhodnocovací systém je vytvořená databáze, čítající 56 zvukových nahrávek první věty Beethovenovy páté symfonie. Poslední kapitola je věnována shrnutí dosažených výsledků.
|
|
|
Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu
Laborová, Anna ; Miklánek, Štěpán (oponent) ; Ištvánek, Matěj (vedoucí práce)
Rozdílné interpretace stejné skladby se mohou mezi sebou zásadně lišit. Nejen skladatel a noty definují posluchačův hudební zážitek, ale i charakteristická interpretace je integrální částí hudebního díla. Pro objektivní analýzu interpretačního výkonu jsou parametry rozděleny do čtyř tříd – z hlediska času (tempa), hlasitosti (dynamiky), témbru a výšky tónu. Každý parametr nebo jejich kombinace může ovlivnit výsledný unikátní charakter interpretace. Extrakce parametrů pro výzkum interpretačního výkonu je jedno z komplikovaných témat stojící na pomezí oblastí analýzy interpretačního výkonu a získávání informací z hudby. Předložená práce shrnuje poznatky a metody z obou oblastí. Pro výzkum byla vytvořena databáze, která obsahuje 31 nahrávek jedinečných interpretací 2. věty Lento Smyčcového kvartetu č. 12 F dur (1893) českého romantického skladatele Antonína Dvořáka (1841–1904).
|
|
|
Nástroj pro simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby
Švejcar, Michael ; Ištvánek, Matěj (oponent) ; Miklánek, Štěpán (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření programu umožňujícího simultánní přehrávání více interpretací jedné skladby a plynulého přepínání mezi nimi. K těmto účelům byl použit App Designer v prostředí MATLAB, jenž je určen k vývoji aplikací s grafickým uživatelským rozhraním. Pro vývoj aplikace bylo klíčové zejména použití dostupných toolboxů spolu s algoritmy pro výpočet víceúrovňového dynamického borcení časové osy. Výsledný přehrávač IntSwitcher umožňuje uživateli načíst dvě nahrávky interpretací jedné skladby. Ze vstupních souborů jsou nejprve vypočteny chromagramy, které jednotlivé nahrávky charakterizují z hlediska tónového vývoje v čase. Následně je na chromagramy aplikována metoda víceúrovňového dynamického borcení časové osy, jejímž výstupem je optimální cesta. Jedná se o matici, ve které jsou k sobě přiřazeny hudebně korespondující vzorky načtených audio souborů s rozlišením 50 ms. Dle této závislosti je během přehrávání určována korespondující časová pozice aktuálně neaktivní stopy, společně s pozicí jejího posuvníku. V případě přepnutí přehrávané nahrávky tedy začne druhá stopa hrát ve stejné části skladby, i pokud se tato část nachází v rozdílných časech jednotlivých nahrávek. Výsledná aplikace se jeví jako užitečný nástroj ke studování rozdílů mezi různými interpretacemi stejného hudebního díla.
|
|
|
Rozpoznávání hudební nálady a emocí za pomoci technik Music Information Retrieval
Smělý, Pavel ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá oblastí Music Information Retrieval, přesněji její podoblastí zaměřující se na rozpoznávání hudebních emocí s názvem Music Emotion Recognition. Počáteční kapitoly práce se věnují obecnému přehledu a definici MER, kategorizaci jednotlivých metod a nabízejí tak komplexní pohled na tuto vědní disciplínu. Práce se dále zabývá výběrem a popisem vhodných parametrů pro rozpoznávání emocí, k čemuž využívá nástroje openSMILE a MIRtoolbox. K získání databáze nahrávek a jejich subjektivních emočních popisů byla použita volně dostupná databáze DEAM. Praktická část práce se již plně zabývá návrhem statického dimenzionálního regresního vyhodnocovacího systému pro číselnou predikci hudebních emocí u hudebních nahrávek, přesněji jejich polohy v AV emočním prostoru. Práce publikuje a komentuje přehled dosažených výsledků jak pro individuální analýzu významnosti jednotlivých parametrů pro úspěšnost predikce, tak celkové analýzy úspěšnosti predikce navrženého modelu.
|
|
|
Určování období vzniku interpretace za pomoci metod parametrizace hudebního signálu
Král, Vítězslav ; Mucha, Ján (oponent) ; Kiska, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je shrnout dosavadní poznatky z oblasti srovnávání zvukových nahrávek a implementovat vyhodnocovací systém pro určení období vzniku za pomoci metod parametrizace hudebního signálu. V první části této práce jsou popsány reprezentace, jakých hudba může nabývat. Dále je uveden průřez parametrů, které mohou být z hudebních nahrávek extrahovány a poskytují informaci o dynamice, tempu, barvě či časovém vývoji hudební nahrávky. V části druhé je popsán vyhodnocovací systém a jeho jednotlivé dílčí bloky. Vstupními daty pro tento vyhodnocovací systém je vytvořená databáze, čítající 56 zvukových nahrávek první věty Beethovenovy páté symfonie. Poslední kapitola je věnována shrnutí dosažených výsledků.
|
host ::
RSS.